Jarně-letní úvahy, myšlenky, zážitky a mrzutost...

30. dubna 2012 v 22:51 | Abigail |  Zážitky, nálady, vykecávání... Plky (jak by řekl milovaný profesor)
Nastalo to, čeho jsme se obávali, léto. Léto jakožto největší poděs všech nás, kteří okupují tohle krásné kolejní podstřešní patro. Zatímco všichni ostatní se začali radovat, že už je teplo a nebude hnusně, my se sice radujeme, že už je teplo a nebude hnusně, ale taky současně nadáváme, protože i u nás je teplo, ovšem rozhodně s tím i hnusně. Pokud se nic nezmění, zřejmě už až tak do října nebudeme mít potřebu ani důvod zavírat okno.

Jediné, co nám trochu, pomáhá jsou závěsy, které jsme si do našeho pojíčku, z něhož přechází zrak, pořídily, aby ten bastard žlutá nemohl dovnitř plnou silou. Dostaly jsme je a říká se, darovanému koni na zuby nekoukej, ale... jednu chybu přeci jen mají - jsou žluté... Náš pokoj kvůli nim teď začal vypadat nejen víc jako dámský, nebo holčičí, taky mnohem pozitivněji... A ne že by nám tu aspoň trocha pozitivity neprospěla, ale... Vyvážilo by to Káčulin přístup k životu, ale my na ni prostě nějak nejsme zvyklé...
...
Dnes jsme uvažovaly, jak by asi reagovala paní ubytovatelka, kdybychom si v rámci povoleného drobného zvířectva pořídily na kolej slona - slůně. Uvažovaly jsme, co by to s ní udělalo, až bychom jí přinesly žádost o povolení. My dvě. Káčule na naši otázku, zda by nám podepsala souhlas se slonem - jakožto spolubydlící taky musí - se nejdřív ujistila, že slon nemá srst (a tudíž jí nezpůsobí alergickou reakci) a potom souhlasila. Chce prý ale k němu vepře. Takže jsme dosavadního slona, fretku a chromého lenochoda, s nimiž se počítá do budoucnosti, rozšířily ještě o vepře. To bude zvěřinec!
...
Ve středu večer mi udělal soused přednášku o tom, jak bych se měla svědomitě a zodpovědně učit. Jako odpověď na to jsem hned poté vyrazila se spolubydlící k řece, ve čtvrtek domů, v pátek k očaři a v sobotu do hospody, ať žije škola!!!
...
Očař mě opět nepotěšil, sice jsem ho teď tři roky nepotřebovala vědět - respektive dva a půl, tuhle změnu to chtělo už před půl rokem, ale já se k němu prostě nedostala - ale na jeho ujištění jsem myslím ani po těch třech letech nebyla dostatečně připravená. Prý: "Tak na to pravé oko nemá význam přidávat, to sama vidíte, to holt nikdy nedorovnáme. Ale buďte v klidu, budeme přidávat na levé, dorovnáme ho, abyste viděla ostře, a pravé budeme držet podle něj. Ale úplně ono to holt nikdy nebude." - Taky by se dalo jednosuše a prostě říct, jste napůl slepá, smiřte se s tím a buďte v klidu, ale asi nechtěl být tak krutě přímý... Na jeho obranu nutno dodat, fakt jsem sama viděla, že nevidím...
...
A nepotěšil mě ani bratr. Člověk se po čtrnácti dnech zastaví doma, popřeje mu k svátku, přiveze pohled z Drážďan a první kloudná věta, kterou od něj slyší: "Jak dlouho tu ještě budeš?"
A když už člověk odjede, aby nekřenil doma bratrovi a jeho slečně, dojede domů, a když se po pětiminutovém bušení dostane dovnitř, přijde mu otevřít spolubydlící se slovy: "Co tu děláš tak brzy?" a může křenit jí a jejímu příteli. Není nad šťastně zamilované páry v bezprostředním okolí - pokud možno sdílející s vámi jeden pokoj.
...
Navíc mě opět skolila alergie, kterou jsem nikdy dřív netrpěla (už potřetí za sebou, asi by ses tím mělo něco dělat... Rozhodně hlasuji pro vykácení topolů! - Vždyť to ani není hezký strom...)
...
V práci jsou kreténi. Žádná změna, je to všude stejné, sebevětší počet normálních lidí vždy vyváží nějaký jeden kretén.
...
Navíc se začali množit turisti, divadelní producenti přestali přemýšlet, lidi jezdí jako prasata a v sobotu jsem potkala první Hmyz - nevím, jestli to byla vosa nebo včela, když jsem ji zahlídla, přenechala jsem jí svůj pokoj a šla se učit na balkon. Bratrova přítelkyně ji pak snad zlikvidovala, nebo vypustila, na tom nezáleží, zbavila mě jí... Alespoň nějaký bod k dobru to má.
...
I když co se rozhodně k dobru přičíst nedá je chabý vliv na mého bratra, měla by víc působit na jeho náhle o něco snesitelnější chování. Ale až tak dobře se tí nedaří, rozhodně nemohu souhlasit s jeho tvrzením, že jsem náladová. Nejsem, jsem buď přinasraná, nebo nasraná. Už od února. To není náladovost. Měl by se zamyslet. Navíc se to rozhodně neříká takhle ošklivě nahlas, vskutku galantní muž...
...
No zkrátka a dobře, 21.5. jdu na jednu "větší" zkoušku, takže do té doby netuším, jak to bude s kapitolami, respektive tuším, ale nechci vám kazit náladu svým "pozitivním" přístupem k věci (I když už z výše uvedeného je snad jasné, že na psací náladu to nevypadá.). Ale vy už stejně buď nečtete, nebo nekomentujete, takže vás to tolik nerozhází (kdyby chtělo, dejte vědět ;-), třeba mě to nadchne...) (Říká se tomu mírná forma nátlaku...)
Nicméně se do té doby (nejpozději do období po zkoušce) mějte skvěle, užívejte si tohle pseudojaro a až to půjde, potkáme se u další kapitoly...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 30. dubna 2012 v 23:13 | Reagovat

Tak abys věděla, já pravidelně čtu a komentuju. A upozorňuju tě na chyby, popřípadě si stěžuju na děj nebo něco takového :D

2 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 8. června 2012 v 22:03 | Reagovat

Je moc hezké, žes změnila vzhled, ale kdybys přidala kapitolu, udělala bys mi větší radost :-P

3 Denise Denise | 14. července 2012 v 21:53 | Reagovat

Tak kdy bude pokračování Hvězd, Abi? ;)

4 Abigail Abigail | Web | 15. července 2012 v 16:10 | Reagovat

Jsme již delší dobu na dobré cestě :-) Tak snad v týdnu.

5 Ivana Ivana | 24. července 2012 v 20:28 | Reagovat

Tak sned tenhle :P
Prepáč, mám provokačnú náladu... :D
Tešíme sa...

6 Abigail Abigail | Web | 25. července 2012 v 0:16 | Reagovat

Tak se povedlo :-D
V pohodě, bez rýpavých nálad by to asi nikdy nedopadlo...

7 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 22. srpna 2012 v 14:55 | Reagovat

Jak to, že ostatní dostanou odpověď a já ne? :-/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama