Prosinec 2008

V pavučinách - Poezie

24. prosince 2008 v 12:01 | Abigail |  Poezie


A ještě jeden dáreček - tak trochu sestřička Ostanaté růže.
Krásné počtení.



Kapitola 23 - Nevítaná návštěva

24. prosince 2008 v 12:00 | Abigail |  Další věštba
Vánoční nadílka pro vás!
První z mých dárků určených přímo pro vás. Uznávám, dárky byste měli dostat až večer a ode mě je dostanete už teď. Ale tak to prostě je, takhle si je aspoň pořádně užijete.
Ke kapitole - čím dál víc se mi určité postavy vzdalují tomu, jak bych je chtěla mít, ale tak to prostě je. Blížím se ke konci a po této už zbývají jen asi dvě nebo tři kapitoly - záleží na délce - a já se dostávám k tomu, jak to mělo být. Když jsem tu povídku vymyslela, nebyla jsem ještě takový puntičkář a tolik mi na přesnosti charakteru nezáleželo. Dnes puntičkář jsem a cítím výchylky, které tu jsou. Ale takhle jsem ten příběh vymyslela, takže takhle je. Ostatně je to můj alternativní konec. (K čemuž přidávám i jedno vysvětlení - Voldemort tady není ten ze sdmého dílu, nemá tak perfektně rozjetou dráhu - je prostě trochu mimo.)
A teď už vám přeji krásné počtení a ještě krásnější Vánoce.

Oznámení 42 - Veselé Vánoce

24. prosince 2008 v 11:59 | Abigail |  Oznámení
Veselé Vánoce


Slzy motýlí - Poezie

21. prosince 2008 v 17:36 | Abigail |  Poezie
Chvíli jsem uvažovala o tom pojmenovat to "První sebevražedná", ale pak jsem si řekla, že není třeba uvádět do toho tolik reality... Takže radši Slzy motýlí. O tom, kdy to vzniklo, bych se snad ani nebavila - radši. (Ostatně už jsem tu o tom mluvila a ty dvě to snad pochopí...) A k tomu, proč je tu zase básnička a ne kapitola dodávám tohle: Na kapitole se pracuje a holt to trochu trvá (zkuste si hledat v osmi stranách textu všechna "a"). Ale bude, nebojte se... Třeba už velice brzy (někomu jsem to slíbila, viď, Trpaslíčku ;-))
Takže pěkné počtení...


Oznámení 41 - Výkřik

17. prosince 2008 v 18:56 | Abigail |  Oznámení
Fantazie se zbláznila!
Nepíšete mi komentáře!
Hynu pod lavinou učení!
Nesnáším lidi! A nejvíc lidi v Praze!
Přeju si dvacet centimetrů u Národního divadla!
A už zase nestíhám spát!

Hodiny života - Poezie

13. prosince 2008 v 9:32 | Abigail |  Poezie
Tak vám tu nechám jednu básničku. Nejmenuje se Tik tak, omlouvám se, ale mě se to prostě takhle líbí víc, takže to nechám takhle. No a já se jedu na víkend zahrabat do angličtiny a jiných nesmyslů, takže vy se tady zatím mějte a komentujte ;-) dokud nebudu spokojená s počtem komentářů, nebude pokračování Věštby. A dokud nebude Věštba hotová, nebude nic jiného (krom básniček ovšem...) Takže hodnotíme! Já potřebuji vědět, jak to působí...


Kapitola 22 - Kola se roztáčí

9. prosince 2008 v 18:50 | Abigail |  Další věštba
"Každý má ten vzácný dar, slyšet výkřik motýlů."
"Lež jak věž!"
...
To nic, prostě, jen malý výlev, si nevšímejte, (já jich poslední dobou zvládám desítky denně), zkrátka tu máte kapitolu - uznávám některé scény a postavy nejsou tak, jak bych si je reálně asi představila, ale lépe to nešlo. Ani Itálie, ani klíďa Brumbál mi nevyhovovali, tekže takhle.
Já přeju hezké počtení a kritizujte, vím, že je to divné, tak chci konkrétně slyšet, co všechno - a Trpaslíčku, přeskočila jsem poslední fázi oprav, zíráš co? Už jsem totiž nemohla, tu předtím jsem trochu protáhla :-D (A kdyby někoho napadl vhodnější název, křičte!)

V temnotách - Poezie

3. prosince 2008 v 22:21 | Abigail |  Poezie
Takže... vložím sem zase jednou básničku.
Předevčírem mě potkala krize. Maličká (bez komentářů!), takže vznikly další básnické pokusy. Ty si zatím nechám pro sebe, čekám na jeden názor. Ale když už jsem to vzpomněla, chtěla bych poděkovat Andulínce a Astince. Myslím, že pokud jsem někdy někoho vyděsila, tak v pondělí večer je dvě. Děkuji. A taky děkuji Básnířce, protože až jí se povedlo mi zvednout náladu. Děkuji.
No a teď k básničce - vznikla... kdybych našla ty lístky, řeknu vám to přesně, ale jsem líná je hledat... nicméně vznikla, když jsem seděla na autobusové zastávce U Kunratického lesa a čekala na bus. A to poté, co jsem se vracela z divadla, z muzikálu Tajemství. Nevím, proč vznikla zrovna tehdy zrovna takováhle, ale vznikla... Vlastně ani nevím, co si o ní myslet, ale Kaitlin se líbil název, takže vám ji sem teď dám a schválně... Co si o ní budete myslet vy?