Červenec 2008

Kapitola 19 - První Štědrý den - 2. 1/2

30. července 2008 v 23:01 | Abigail |  Spřízněná duše
Ještě chvíli si povídali v kuchyni, než se konečně rozhodli vyrazit nahoru, zpět do postelí. Pam s Jamesem se i na schodech mírně pošťuchovali, nahoře na schodech se však Pam zarazila.

Kapitola 19 - První Štědrý den - 1. 1/2

30. července 2008 v 22:57 | Abigail |  Spřízněná duše
Věnování: Areneis, jako trochu opožděné přivítání... a taky jako omluvu...

Černá růže - Poezie

28. července 2008 v 0:00 | Abigail |  Poezie
Tak a rozhodla jsem se, že zveřejním i druhou báseň, kterou jsem splodila minulou sobotu. Opět není nejveselejší.
Musím dodat, že mě inspirovala friday (myslím, žes říkala, že malé f, tak je tu malé f) během oběda. Sice tahle básnička vznikla až večer, ale vzpomněla jsem si právě na Tebe. Tak vznikl první verš...
A to je všechno. Předkládám své básnické pokus z 19.7.2008 a přeji příjemné počtení.

Kapitola 6 - Přípravy k přijetí - 2. 1/2

25. července 2008 v 15:55 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
"Já bych to moc neoddalovala. Měli bychom je představit dřív, než je přivedeme na schůzi," prohlásila Bellatrix právě v okamžiku, kdy Sam s Maxem vešli do jídelny.
"Asi máš pravdu. Budeme tady muset uspořádat nějaký večírek," poznamenal Lucius. Dvojice ve dveřích si zatím nevšiml.

Kapitola 6 - Přípravy k přijetí - 1. 1/2

25. července 2008 v 15:32 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
Tak, Abigail se probudila. Já jsem se probudila a hrdě se k tomu hlásím. Dávám vám sem nejnovější kapitolu. Ač jsem tuhle začala psát až jako poslední ze všech kapitol všech povídek, je dopsaná první a máte ji tu. Já vám přeji krásné počtení a doufám, že se překonáte a zásobíte mě svými názory a komentáři... Jako poznámku mohu dodat, že ač je tahle kapitola zvláštní, je velice důležitá pro další děj a vývoj, takže ji tak i berte...
Já jen ještě podotýkám, že teď jedu na pár dní pryč - Pokusím se psát, ale uvidíme, slíbit nic nemohu. Připomínám, že nebudu na internetu. Jedu do míst, kde i signál na telefon je dar boží, takže se prosím neděste, nebudu-li odpovídat a reagovat.

Samota - Poezie

21. července 2008 v 0:06 | Abigail |  Poezie
Takže...
1. Abigail stále žije.
2. Abigail stále nedopsala kapitoly.
3. Abigail má kapitoly stále rozepsané a stále v nich pokračuje.
4. Abigail se stále nedostala do psací nálady.
... tolik ke starým známým věcem. A teď novinky:
1. Abigail přežila sraz. Abigail s úspěchem přežila sraz a sraz se jí celkem i líbil. Dobrá tak jinak, líbil se.
2. Abigail se dostala do krize a v ní ji chytilo to jí připsané básnické střevo... (Zajímavé je, že tyhle dva body do sebe zapadají - nebo zapadají do stejného data, okamžiku...) takže toho Abigail využila a psala. A tím se dostáváme k hlavnímu bodu. Abigail v sobotu (chtěla jsem napsat včera, ale uteklo mi to) napsala dvě básničky, nebo pokusy o ně, a rozhodla se je zveřejnit. Tedy ne obě najednou. Jednu hned a jednu.... až bude nálada. Takže:
3. Abigail zveřejňuje básničku a přeje pěkné počtení...

Jaro - Poezie

18. července 2008 v 0:40 | Abigail |  Poezie
Tak... v první řadě se strašně, strašně, strašně moc omlouvám, že nic, ale vůbec nic nepřibylo dřív. Mám prázdno a vymeteno. Splodím vždy kousek některé kapitoly a pak jde fantazie do kelu. Mám rozepsané vše a všechno se mi to nelíbí. Ale snažím se. Jen je prostě mnohem, mnohem víc věcí a tak, které zaměstnávají mou hlavičku maličkou, a já je z ní nedokážu dostat. Když se dostanu k počítači, jsem schopná pouze otravovat život lidem, kteří mě jsou schopní poslouchat - jako můj dík jim - nebo jí - protože ona to v poslední době nejvíc odnáší - ještě s jedním človíčkem (i když jsou Strašidla človíčci?) - je věnování v tomhle drobném pokusu. Protože jí moc děkuji a protože jí jsem slíbila, že napíšu i něco veselého. Nevím, jestli tohle je zrovna veselé, ale myslím, že je to dost pozitivní. Takže děkuji za vše, ta rozlitá tuš mě mrzí, ale nevýslovně těší zároveň.
A ještě bych chtěla zmínit pár lidiček a poděkovat i jim: m.o.n.i.k.u a Kaitlin, které dnes přežily mou tragickou náladu, když ještě byla naprosto zoufalá (to, o čem jsem mluvila se nezměnilo, jen snad pozastavilo), a Vinku, protože tu já dnes naprosto celým svým já miluju a děkuji jí, jak nejvíc umím.
A teď už dost řečí a přeji krásné počtení...

Příběh plný odchodů

8. července 2008 v 9:53 | Abigail |  Příběhy psané v próze
Vím, že jsem říkala, že mi teď bude psaní trošičku trvat ale přesto...Mám tu dnes ještě jedno dílko. Tentokrát nejde o poezii. Začala jsem ho psát někdy minulý týden, ve stavu totálního smutku. Ten sice opadl, ale přesto jsem dílko včera dopsala. A dnes ráno, včera v noci, když se dostavila opět taková prazvláštní nálada jsem ho dopřepsala. Takže ho tady máte. Není to poezie, ale velice mě zajímají všechny názory které máte a budete mít.
Varování: NEVESELÉ!

Marná touha - Poezie + omluva

8. července 2008 v 1:17 | Abigail |  Poezie

Než bude další kapitola k čemukoli, mám tu malý závdaveček.
Já teď nějak nemůžu, promiňte...
Spousta problémů. Ne problémů, spíš staraostí a ani to ne... prostě chvílemi tma... osobní prázdno.
Povídky jsou rozmyšlené, kapitolky připravené, jen mi dejte pár dní.

Kapitola 8 - Prozrazená tajemství II. - 2. 1/2

3. července 2008 v 17:02 | Abigail |  Poslední výhonky starého stromu
"Máš pravdu, Dvanácteráku, určitě to bude kluk. Bude to malej Jimmík," smál se Sirius, když spolu s Jamesem a Remusem mazali čerstvé topinky džemem.
"Nech si to, Tichošlape, žádný Jimmi, bude to…" James se na okamžik zamyslel, ale vtom mu do řeči skočila Lily:
"Holčička. Bude to holčička," oznámila jim. "A bude se jmenovat Jennifer. Po mojí babičce," dodala.

Kapitola 8 - Prozrazená tajemství II. - 1. 1/2

3. července 2008 v 17:00 | Abigail |  Poslední výhonky starého stromu
Spoře osvětlenou místností zazníval tichý hovor. Skupina osob seděla kolem stolu. Několik z nich se sklánělo nad starou knihou a novinovými výstřižky, jiní se mezi sebou jen tiše bavili. Pár dalších postávalo různě ve skupinkách okolo. Všichni byli ještě stále oblečení v pláštích a hábitech tak, jak se vrátili z poslední akce. Někteří z nich mírně pochroumaní. Elfias dokonce ležel vedle v pokoji, kde se o něj starala Lily Potterová.