Červen 2008

Kapitola 18 - Odjezd... Domů? - 2. 1/2

26. června 2008 v 18:36 | Abigail |  Spřízněná duše
"Prý jste ublížili nějaké spolužačce," ozvala se po chvíli paní Potterová vážně.
"Ublížili?" zvedl James oči k matce. "My… my jsme nechtěli. Ona… prostě se tam přimotala," soukal ze sebe s obtížemi.

Kapitola 18 - Odjezd... Domů? - 1. 1/2

26. června 2008 v 18:35 | Abigail |  Spřízněná duše
Ha! Mám pro vás dobrou zprávu, tedy doufám, že dobrou... Pam se vrací... Tedy já jsem konečně dopsala kapitolu, takže ji tady máte.
To ovšem není pravý důvod toho, proč na její začátek píšu - Píšu proto, že teď na týden odjíždím. Odjíždím na pro mě snad nejkrásnější místo na světě, kam se strašně ráda vracím. A od zítřka - tedy vlastně už ode dneška - až do příští soboty, neděle, možná až pondělí tu nebudu. Mám připravenou kapču ke Stromu, takže pokud blog neselže, hodím vám ji sem v týdnu. (V jednom kouzelném dni. :-)) Teď zatím přidávám Dušinku a doufám, že se bude líbit a že než se vrátím, bude mě tu čekat hora komentářů (trochu přeháním, ale i tak).
Tak a já končím - jedu se vyléčit - nechat si Sluníčkem zaplnit a zahřát studenou díru někde uvnitř.

Útěk - Poezie

24. června 2008 v 15:39 | Abigail |  Poezie

Opět chvíle poezie. Opět chvíle ne příliš veselé poezie. A opět varuji a upozorňuji Areneisku a všechny jí podobné, všechno není v pořádku, ale já ano... Jen občas není všechno kolem růžové (díky bohu)...
Tak přeji krásné počtení a očekávám komentáře - Tohle je poprvé, co básničku zveřejňuji hned po dopsání.
Abigail

Kapitola 5 - Nekonečné chvíle ticha - 2. 1/2

20. června 2008 v 19:29 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
"…ani po vyvolání tohoto přání nemusí zdařit.
Nutné je pevně se zapřít a mávnout rukou, ve které držíte hůlku, tak, aby špička hůlky opsala drobný půloblouk, a pak natočit zápěstí, aby směřovala do hůlky veškerá magie."

Kapitola 5 - Nekonečné chvíle ticha - 1. 1/2

20. června 2008 v 19:29 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
"Dobré ráno," pozdravil Max rozespale, když vcházel do jídelny. "Omlouvám se, že jdu pozdě, nějak jsem se začetl," utrousil a krátce se podíval na Narcissu a Rabastana.
"Ať se to příště neopakuje," upozornila ho Narcissa a dál se věnovala svému jídlu. Rabastan se jen ušklíbl a sklonil hlavu zpět k Dennímu věštci. Kromě nich dvou, Draca a Samanthy v jídelně nikdo nebyl, takže si Max krátce oddychl a posadil se.

Jen kapka krve - Poezie

19. června 2008 v 10:40 | Abigail |  Poezie

Napsala jsem to v noci. A ačkoli jsem to sem chtěla dát až potom, co vložím další nějakou kapitolu, neudělám to a dám to sem hned. Proč? Já ani nevím. Prostě to nějak patřilo ke včerejšku, k dnešku a zítra už to budou jen prázdná slova...
Tahle básnička se zcela rozchází se vším, čemu já věřím a se vším, co zastávám. Přesto ze mě tak nějak vyplynula...
Prosím vás o komentáře a přeji "krásné" čtení...

Oznámení 34 - HOTOVO!!!

18. června 2008 v 10:30 | Abigail |  Oznámení
HOOOTOOOVOOO!!!
Normálně, já tomu ani sama nevěřila, ale já i tu poslední zkoušku dala!!! Chápete? Ne? Já taky ne!! :-D Motala se mi hlava, zvedal žaludek a písmenka v testu přede mnou, díky angíně léčené silnými antibiotiky, divně poskakovala a přesto ji mám... MÁÁÁM!!! Opravující musel zavřít všechny oči, které má, jinak tohle není možné. :-D Vždyť jsem tam skoro nic nenapsala...
MÁÁÁM JI!!!
No ale, dostaňme se k tomu, co to znamená pro blog a mé psaní...

Pozvánka!!!

15. června 2008 v 20:50 | Arania Lown |  Oznámení
SRAZ AUTORŮ FAN FICTION HARRYHO POTTERA!!!

Balada o lásce loupežníka - Poezie

15. června 2008 v 16:25 | Abigail |  Poezie
Tak, a mám tu svou zatím poslední poezii. Není nejnovější, ale čekala jsem s vydáním na jednu velice důležitou kritiku. A když už jsem ji dostala, tak vám jí sem dám. Takže tímto děkuji Arískovi...
K básničce: Jmenuje se balada, zda to skutečně balada je, posuďte sami. Já si tím úplně jistá nejsem... No a když ji tak pročítám, docházím k názoru, že tam musím vložit upozornění: Tahle básnička má věkovou hranici!
Přístupnost: 18+! (Možná by stačilo 15, ale já nehodlám riskovat)
A ještě mě napadá: není dokonalá, já to vím, na dokonalosti pracuji, ale jde to pomalu a já zrovna tuhle zveřejnit chci i nedokonalou, tak to prosím berte v úvahu. Což neznamená, že mě nezajímají vaše názory, samozřejmě mě zajímají a velmi moc! Právě k tomu, abych dosáhla dokonalosti - jednou.
Takže teď už jen přeji příjemné (snad) čtení...

Kapitola 7 - Prozrazená tajemství I. - 2.1/2

10. června 2008 v 8:35 | Abigail |  Poslední výhonky starého stromu
Po krátké cestě se ocitli na prázdné ulici. Lehce otřesený Regulus se nenamáhal udržet na nohou a klidně sebou plácl doprostřed cesty. Smrtijedka se elegantně opřela o strom a z tváře si stáhla masku. Po ležícím mladíkovi hodila hůlku a ještě než stihl cokoli říct, promluvila sama.

Kapitola 7 - Prozrazená tajemství I. - 1.1/2

10. června 2008 v 8:25 | Abigail |  Poslední výhonky starého stromu
Ano... je tady další kapitola ke Stromu. Je divná, ale stejně prosím o komentáře. A než dojde k pochybnostem: římská jednička je v názvu schválně - jedna z příštích kapitol by měla svým způsobem na tuhle navazovat... (Tenhle nápad jsem prosím okoukala a přiznám se, že od své oblíbené Lizz, protože jiný nápad, jak to vyjádřit, mě prostě nenapadl) Takže si nedělejte hlavu s tím, že by tu něco chybělo. Obě poloviny téhle kapitoly tu jsou a pokračování... na tom se pracuje. (Nebo teď už nepracuje, je ready, čeká jen na dostatek komentářů a kritik a bude také vloženo ;-))
No a musím zdůraznit, že mé velké díky patří Leonydě, která byla tak moc hodná a tuhle kapitolku si jako první přečetla. Děkuji.
Tak a teď už pěkné čtení a čekám hromadu kritiky...
PS: Poslední zkouška - ta včera - byla katastrofa - opět se potvrzuje, že se silnými antibiotiky se nemá význam snažit učit ani psát testy. No nic, holt si ji napíšu znovu...

Za láskou - Poezie

8. června 2008 v 14:29 | Abigail |  Poezie
Tak jsem se rozhodla, že přeci jen zveřejním ještě jednu básničku. Zkoušku mám zítra a jsem z ní na prášky - pro ty, kteří se ptali. Ale je poslední, ostatní jsou hotové. Takže zítra v 16:00 držte palečky... Ať už mám pokoj. I na psaní...
No a tady je jedna krátká a trošičku snad pohádková básnička. Jednou jsem ve škole - ještě na gymplu psala sloh - pověst / pohádku a teď nedávno mě vlastně k ní ještě něco napadlo. Takže... Prosím...
A chtěla bych ji věnovat Ťunťovi...

Stížnost! Jsem malá...

6. června 2008 v 23:36 | Abigail |  Zážitky, nálady, vykecávání... Plky (jak by řekl milovaný profesor)
Vždycky, ale vždycky jsem žila ve vědomí, že nevyrostu do velikosti žiraf, obrů a jim podobných. A skutečně se tak nestalo. Mám svých krásných 163/5 (nějak tak) centimetrů a jsem s nimi spokojená. Ovšem čím dál tím víc se přesvědčuji, že je to někdy velice na obtíž! Tak třeba, chci někoho poznat... je jich víc... a budu si muset vzít stoličku! Proč? Protože kurňa jak mám nafackovat někomu, kdo má o 30-40centimetrů víc? (To už jich je prosím asi pět a tři z nich téhle výšky... grrr... Nevíte někdo, jak na tuhle svízel vyzrát?)
Nevšímejte si, vylívám si vztek a stres z pondělní zkoušky... hráblo mi...

Láska prokletá - Poezie

3. června 2008 v 22:22 | Abigail |  Poezie
Tak snad už poslední mezizkoušková poezie. Teoreticky mám v pondělí poslední zkoušku a pak už bych se snad mohla věnovat jen a jen psaní. Pokud ji tedy udělám... Pozitivní zprávou je, že už dvě kapitoly k jedné z povídek jsou ve fázi oprav, tak tu snad brzy budou... Negativní zpráva: s jednou z povídek si nevím rady... no uvidím... Třeba se to do pondělka vyvrbí. Zatím tu pro vás mám alespoň jednu ze svých zatím posledních anejnovějších básniček a jsem zvědavá, co na ni řeknete. Nejsem si jistá, jestli tuhle kritik četl, takže prosím kritizujte, ať vím, jak působí. Na mě totiž působí v jistých směrech všelijak...