Březen 2008

Nová naděje

24. března 2008 v 16:51 | Abigail |  Příběhy psané v próze
Tak... když už jsem tu rubriku vytvořila a slíbila, že do ní zase brzy něco přibude, tak se hlásím. A předem varuji. Idrilka tvrdí, že čtenáře zase rozpláču. No, já o tom přesvědčená nejsem, ale tak varování mě nezabije.
K příběhu... Kdysi dávno - už je to pět let, jsem toho kluka poprvé zahlídla... ve své hlavě. Na delší dobu ta představa usnula. Teď s přílivem nových událostí a nových lidí se zase probudila. Předem říkám, že tenhle příběh je má kostra seskládaná dohromady s hromadou střípků ze životů lidí kolem. Nevím, jak moc dobře je seskládaný, takže ho klidně zkritizujte...
A věnuji ho. V první řadě Idrilce... děkuji za kritiku a doufám, že to za mě Alys aspoň částečně vysvětlila... A potom bych taky byla ráda, kdyby si to přečetla Ary, a každý další, koho by se to mohlo týkat... děkuji...

Výkřik - Poezie

23. března 2008 v 19:35 | Abigail |  Poezie
Obvykle nebásním... a už vůbec své básně nezveřejňuji... Zařekla jsem se, že to dělat nebudu, že ty jsou jen pro vybrané jedince… vlastně jen pro jednoho, zatím… ale znáte to... Někdy se prostě něco stane... tenhle článek mám připravený od pátku... Původně to mělo vypadat jen, jak ten první odstavec ale potom... ten/ta, pro kterou to je, si to nikdy nepřečte, tak aspoň pro uklidnění to dám sem... Do nové rubriky, kam brzy přibydou snad i další příspěvky... jeden už je na obzoru... taky ze života... ale to je zatím mimo mísu... Takže teď...
Výkřik... (a komentář - k tomu pokusu dole - samozřejmě potěší)

Oznámení 28 - Změny... A Díky...

19. března 2008 v 21:09 | Abigail |  Oznámení
O - a - lá...
Ano, vidíte správně... Abigail se probrala k životu... Někdy není na nic jiného čas, ani není jiná možnost. Oznámení jsem nazvala změny, já vím, ale v první řadě cítím potřebu poděkovat. Poděkovat několika lidem, kteří tu byli a jsou. A kteří mi moc pomohli.

Kapitola 15 - Taky je tu ten čtvrtý! - 2. 1/2

19. března 2008 v 20:07 | Abigail |  Spřízněná duše
Povedlo se jim proběhnout podobiznou dřív, než se Sirius vzpamatoval, a až na chodbě za sebou zaslechli kroky. Spíš běh. Nicméně díky Petrovým nočním toulkám s Jamesem a Siriusem se jim povedlo utéct vedlejšími chodbami až ven na školní pozemky. Zastavili se a s výhledem na vchod chvíli čekali, jestli se za nimi nevyřítí jejich pronásledovatelé. Těm se však ven očividně nechtělo, protože se nikde neobjevili.

Kapitola 15 - Taky je tu ten čtvrtý! - 1. 1/2

19. března 2008 v 20:06 | Abigail |  Spřízněná duše
Pro mé netrpělivé zlatíčko, Arynku...

Kapitola 15 - Taky je tu ten čtvrtý
"Pam!"
Pam právě procházela dlouhou chodbou směrem k nebelvírské společenské místnosti, když za sebou zaslechla zavolání. Na okamžik se zastavila a zvedla hlavu od rozečteného dopisu.

Oznámení 27 - Zatmění

11. března 2008 v 22:14 | Abigail |  Oznámení
Zatmění
v mé hlavě jedno a na mém stole druhé...
Co to znamená v překladu?
Nestíhám.
...

Kapitola 6 - Novinky! Smutné, ale i radostné... 2. 1/2

4. března 2008 v 19:05 | Abigail |  Poslední výhonky starého stromu
O několik hodin později už seděli všichni v jídelně u Potterových. Remus s Jamesem a Siriusem se dohadovali o všech možných i nemožných lidech, kteří by mohli mít význam pro Voldemorta, Annie s Lily probírala Alici.

Kapitola 6 - Novinky! Smutné, ale i radostné... 1. 1/2

4. března 2008 v 19:00 | Abigail |  Poslední výhonky starého stromu
Temnou ulicí kráčely dvě osoby. Drobná malá hnědovláska zabalená do silného teplého nepromokavého pláště a vedle ní hubený mladý muž. Stejně jako ona i on šel v nepromokavém plášti a stejně jako ten její i ten jeho byl zcela promoklý. Už několik dní se z nebe neustále spouštěl déšť. Začalo to hned onu osudnou noc u Roweny. Uběhlo od ní již několik dní, ale smutek jako by najednou opanoval celý svět a naprosto odmítal zmizet. Ti dva ho chtěli snad ještě víc podpořit, oběma jim v očích zůstával němý žal, a pokud spolu mluvili, tak jen tiše a opatrně. Snad že se báli porušit posvátné ticho kolem.