Listopad 2007

Kapitola 11 - Otázky... a odpovědi?

30. listopadu 2007 v 21:11 | Abigail |  Další věštba
"Už to začíná konečně vypadat lépe, slečno Milesová. Ale řeknu vám, že jste nás pořádně vyděsila. Otřesy mozku, to není nic příjemného samo o sobě a vám se do toho navíc ještě přimotaly noční můry… abych řekl pravdu, skutečně si myslím, že by možná bylo lepší je potlačit. Alespoň na nějakou dobu. Takhle se nikdy úplně nezotavíte."

Řetězáky 2.1/2

30. listopadu 2007 v 21:08 | Abigail |  Informace
No a druhá polovina... Poděkujte těm, co mi je poslali a příště, prosím vás, jen ty aspoň trochu smysluplné...

Řetězáky 1.1/2

30. listopadu 2007 v 20:54 | Abigail |  Informace
Tak tady jsou všechny ty řetězáčky, co jste mi poslali. Teda ty všechny, na který jsem si vzpomněla a který jsem našla... První část...

Oznámení 14 - Nový layout & Co a jak?

30. listopadu 2007 v 20:26 | Abigail |  Oznámení
Ahojky,
Strašně moc se omlouvám, že se ozývám až teď. Tenhle článek a zároveň i kapitola tu měly být už minulý týden. Bohužel, zdržela mě seminární práce. Moc mě to mrzí, nicméně stalo se.

Oznámení 13 - Spřátelení

18. listopadu 2007 v 15:59 | Abigail |  Oznámení
Ahojky,
takže jsem vložila tu slibovanou kapitolu. Mohla být už včera, moc se omlouvám, ale bohužel se to nezdařilo. Počítač doma se odmítl připojit. Takže je až dnes. Nadšená z ní tak jako tak nejsem, ale lépe se mi to prostě nepovedlo... Vás jen prosím, pište komentáře... mě se pak lépe píše a čím lépe se mi píše, tím dříve je tu pokračování. Bohužel to závisí i na času, takže vás současně prosím i o trpělivost, kapitolu mám rozepsanou, ale kdy a jak bude, slíbit nemohu.
No a spřátelila jsem se...

Kapitola 12 - Smíření

18. listopadu 2007 v 15:37 | Abigail |  Spřízněná duše
Druhý den se Pam probudila až kolem desáté hodiny. Jen pár minut poté do místnosti vplula madame Pomfreyová. Obě postele přejela trochu zamračeným pohledem, ale neřekla nic. Přistoupila k Jamesově posteli a zkontrolovala pacienta.
"Kdy se probere?" zeptala se Pam tiše a posadila se.

Oznámení 12 - Poznámky

11. listopadu 2007 v 15:14 | Abigail |  Oznámení
Ahojky,
moc se vám omlouvám, že kapitolky zase přibývají pomaleji. Důvody jsou dva, vlastně tři. Zaprvé pracuji, takže mám méně času. Zadruhé blíží se zkouškové období, takže bych se měla začít učit. No a zatřetí prodělala jsem malou osobní krizi, tak jsem odpočívala. A z osobní krize vyplynul jeden důsledek: nová kapitola přibyde vždy, až u té předchozí bude dostatečné množství komentářů... Kolik je dostatečné množství? Pořádně nevím, nejsem náročná, ale dva nebo tři je prostě málo... Já potom nevím, co psát, jak pokračovat... jestli se vám ještě chce číst. Čímž se musím omluvit těm, kteří píší pravidelně... snad mě pochopí - nechci psát patosy, takže potřebuji kritiku... (ještě pokračuji...)

Kapitola 4 - Co se to kolem vlastně děje?

11. listopadu 2007 v 14:59 | Abigail |  Poslední výhonky starého stromu
Vysoký obytný dům se topil ve tmě a tichu. Chodbou se ozývalo pouze pár vzdálených hlasů, které vycházely z bytů kolem, a potom kroky. Dvoje tiché kroky, které nejprve doplňovalo ještě veselé povídání a které stoupaly stále výš. Zastavily se až v pátém patře u úplně zadních dveří. Dvě dívky. Vlastně ženy. Až do teď šly víceméně jistě a vůbec se nezastavovaly. Nyní se po sobě ovšem nerozhodně podívaly. Poté se obě zhluboka nadechly a vyšší z nich, rudovláska, trochu váhavě zaklepala na dveře.

Kapitola 11 - Potter!... Nebo snad James? 2. 1/2

2. listopadu 2007 v 22:36 | Abigail |  Spřízněná duše
Několik dalších dní probíhalo vlastně stejně. Jediná dvě světýlka pro Pam v nich byli Alice a Frank. Trávila s nimi většinu volného času. Vyučování přežívala v blízkosti Kate a Pat, které se jí téměř na nic neptaly. Poté, co zjistily, že její mizerná nálada je dlouhotrvající a zdánlivě nepřekonatelná, to prostě vzdaly.

Kapitola 11 - Potter!... Nebo snad James? 1. 1/2

2. listopadu 2007 v 22:34 | Abigail |  Spřízněná duše
Sice jsem se zařekla, že k povídkám nebudu psát své proslovy, přeci jen bych tu jeden měla. Snad mi to prominete, když už jsem dokázala vytvořit skoro šest stránek textu...
Chtěla bych totiž tuhle kapitolu věnovat. A to věnovat dvěma velmi důležitým lidičkám. Nelien a Idril, nebo Idril a Nelien, to máte jedno... Chtěla bych jim tím oběma moc poděkovat... Za co? Za to že jsou... A taky za to, že tu jsou i pro mě... (snad).... Děkuji...
A teď už povídka...