Kapitola 57 - Na seznamu uprchlíků

21. listopadu 2012 v 18:42 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
Poznámka č. 1: Já jsem to chtěla vložit dřív, jenže mi word v nestřežené chvíli zkostičkoval první dva odstavce, což mě znechhutilo, navíc se mi je pak nedařilo napsat znovu.
Poznámka č. 2: Původně to taky mělo být akčnější, nakonec je to dost ukecané, ale prostě to tak vyšlo - v souvislosti s tím, čekala bych tak 60 kapitol +/-, že to bude dohromady, takže už dlouho čekat nebudete.
Poznámka č. 3: vymyslela jsem novou jednotku otravnosti. Jedna Astina. Takže pro ni, aby přišla na lepší myšlenky a konečně měla v pracovní době co číst :-D
Poznámka č. 4: Pěknou zábavu!

 

Kapitola 56 - Nejhledanější

18. října 2012 v 1:23 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
"Drž, prosím tě!" sykla, když sebou již po několikáté během posledních pár vteřin škubnul.
"Tak buď jemnější," prsknul podrážděně na oplátku. Jenom si povzdychla. Někdy s ním vážně nebylo k vydržení. I když teď se tomu asi nemohla moc divit. Měli štěstí, že vzhledem k tomu, co všechno se Max kdysi navyváděl doma v Rusku, se naučila na svůj věk víc než perfektně všechna možná léčivá a hojivá kouzla. Jinak by určitě museli vyhledat někoho, kdo by jim pomohl, a kdo by zrovna je tři v téhle sestavě teď momentálně bez okolků přijal, to neměla nejmenší tušení.
Když vytahovala jednu z posledních šupin skla z jeho čela, znovu sebou trhnul. Tentokrát mnohem silněji než kdykoli předtím. Povzdychla si a spustila ruce. Chvíli se nic nedělo, potom překvapeně otevřel oči a zadíval se na ni.

Kapitola 55 - Velikonoce - 2. 1/2

23. září 2012 v 23:46 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
"Co to má znamenat?"
K Harryho uším se donesl děsivě povědomý, afektovaně protahovaný hlas Luciuse Malfoye, když vstoupil do přijímacího salónu těsně po nich. Začala se ho zmocňovat panika, neviděl žádnou možnost úniku, a jak se jeho strach stupňoval, bylo stále snazší vypudit z hlavy Voldemortovy myšlenky, přestože jizva ho pořád bolela.
"Říkají, že mají Pottera," odpověděl Narcisin studený hlas. "Pojď sem, Draco," oslovila dalšího příchozího, který stanul ve dveřích za svým otcem, aniž by si ho původně všimli.
 


Kapitola 55 - Velikonoce - 1. 1/2

23. září 2012 v 23:43 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
Opět to chvíli trvalo, ale snad vám to tentokrát vynahradí fakt, že kapitola je dlouhá, měla by být dějová a akční (otázkou je, jak moc se to povedlo) a už se blížíme ke konci, takže dlouho už čekat nebudete. Na začátek jen upozornění. Podobnost s odpovídajícími pasážemi Relikvií smrti není náhodná. Připomínám však, že téměř všechny postavy a místa tak jako tak patří J.K.Rowling - já si na ně nekladu žádná autorská práva, povídky nejsou psány pro zisk a v případě, že by vznikl problém, mi nečiní problém tyto okamžitě stáhnout.
Přeji hezké počtení.
A na jednu věc jsem zapomněla - nebýt Astiny, tak jste tu kapitolu nikdy neviděli, protože mě k ní vlastně dokopala jen její poznámky - respektive k jejímu dopsání. Takže bych jí ji ráda věnovala (třeba se dočkám i toho slibovaného komentáře...)

Kapitola 54 - V zajetí

25. července 2012 v 0:11 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
Být svým vlastním čtenářem já, tak si vynadám. Protože tohle prostě není to, na co by se vyplatilo tak dlouho čekat. Možná i proto to čekání bylo tak dlouhé, protože lépe mi to prostě nešlo. Můžu vás ujistit, že jsem to rozepsala už, když jsem vkládala poslední kapitolu a v té době jsem měla plán být s touhle povídkou do konce léta hotová. Vzhledem k té krizi je jasné mně i všem, kdo mě znají, že to nevyjde. Ale snad už to půjde lépe. Cítím na sobě, že všemu špatnému ještě úplně není konec, ale pokusím se to zahnat násilím, jinak se nehneme z mrtvého bodu. Pro teď tedy alespoň přeji, aby se vám to alespoň trochu líbilo a strašně moc děkuji těm, kteří vydrželi. A nebojte se mi napsat, že tohle za to čekání nestálo. Snad to příště bude o to lepší...

Jarně-letní úvahy, myšlenky, zážitky a mrzutost...

Nastalo to, čeho jsme se obávali, léto. Léto jakožto největší poděs všech nás, kteří okupují tohle krásné kolejní podstřešní patro. Zatímco všichni ostatní se začali radovat, že už je teplo a nebude hnusně, my se sice radujeme, že už je teplo a nebude hnusně, ale taky současně nadáváme, protože i u nás je teplo, ovšem rozhodně s tím i hnusně. Pokud se nic nezmění, zřejmě už až tak do října nebudeme mít potřebu ani důvod zavírat okno.

Kapitola 53 - Zpátky na začátku

21. března 2012 v 22:30 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
Přistání na kolenou v trávě bylo stejně příjemné jako pár chvil před tím zmizením. Než si však mohl kterýkoli z nich mokrý trávník dostatečně vychutnat, vytáhli každého čtyři ruce na nohy a třetí muž do každého z nich strčil. Poslední ze skupinky zatím došel k vysoké zdi a bráně v ní. Krátce zazvonil a poté pronesl do ticha:
"Vedeme vám ta vaše toulavá děcka," zaskřehotal s odporně výsměšným výrazem a brána se otevřela.

Kapitola 52 - Na stopě - 2. 1/2

14. března 2012 v 15:41 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
"Tohle jsme přeci jenom našli," vytáhl Dean při společné večeři několik dní staré kouzelnické noviny, Denního věštce, jehož ve vsi vyndal z jedné popelnice u toho nejpodivnějšího domu všude kolem. Měl na to docela čuch, jak musel Max uznat, protože noviny, které našel, skutečně byly kouzelnické a podivný dům tak nebyl dán jen šíleným vkusem nějakých mudlů, byl to prostě kouzelnický dům a ty bývaly vždy zvláštní.

Kapitola 52 - Na stopě - 1. 1/2

14. března 2012 v 15:39 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
"Už přes měsíc se s námi plahočíte po všech čertech a celý ten měsíc tě nepřestalo bavit pročítat pořád dokola těch několik stránek textu, co nedáš z ruky. Neřekneš mi už konečně, co v nich vlastně hledáš? Co to je?" zajímal se Ted Tonks, který si právě přisedl vedle Samanthy na zem.

Kapitola 51 - Mezi psanci

2. března 2012 v 20:05 | Abigail |  Z čisté krve hvězd
Važte si téhle kapitoly, protože mě i bratra stála dost nervů - to je tak když váš mladší sourozenec nejprve rozloží počítač a potom ho neumí dát spolehlivě dohromady tak, aby fungoval, a to právě, když se rozhodnete, že by se vám hodil...

Kapitola 51 - Mezi psanci
"Takže jak dlouho jste už na útěku?" ptal se Max, který pomalu kráčel vedle Teda Tonkse z jedné strany, Samanthu přitom pevně držel za ruku, zatímco jejich spolužák Dean Thomas Teda doprovázel z druhé strany. Mířili pryč od města. Max si pořádně nebyl jistý kam. Ted jim zatím řekl jen to, že za městem mají další tři společníky. Max se neptal koho a nezeptala se ani Samantha. Bylo jim oběma jasné, že půjde o někoho jako jsou oni dva, případně i oni čtyři, o mudlovské šmejdy či osoby jinak nepohodlné režimu.

Kam dál